ORGANIC – RYCHLÁ NEBO POMALÁ MÓDA?

Máme se dobře. Můžeme si koupit, co chceme. A místo aby trička zdražovala, zlevňují. Máme však důvod slavit? Kolik stojí levná móda a kdo to platí? Co když existuje zajímavá rovnováha, že čím levněji zaplatíme za naše nejbližší životní prostředí, tedy oblečení, tím více budeme sami sobě doplácet svým zdravím, pohodlností a klidem? Je to logické. Stále levnější cena obuvi a oblečení může být dosažena buďto pouze levnějším ziskem přírodních materiálů za pomocí genetických úprav a umělých hnojiv pro větší odolnost a rychlost úrody, nebo rovnou průmyslovým vznikem umělých materiálů (polyester, polyamid, polyuretan, nylon, silon) vyrobených různými kombinacemi tisíců chemických látek z plastových peletek neboli ropy, tedy kompletně bez použití přirozené přírody. Další snížení ceny mohou zajistit co nejlevnější pracovní podmínky s co největším dovozem ze země s co nejnižší životní úrovní.

Naše prababičky velmi dobře znaly cenu oblečení. Šily – a protože často i předly a tkaly, znaly hodnotu materiálu i dlouhé hodiny práce za každou košilí. Šlapací šicí stroje, bavlna cestující pomalými loděmi a pěstovaná bez chemie… nebyla to jednoduchá doba. S druhou světovou válkou se leccos změnilo a i když si naše babičky celkem dost věcí ušily samy, něco (dle plánů centrálního hospodářství) bylo i k dostání.

Až šedesátá léta s umělými materiály nakopla výrobu směrem k nižším nákladům (byť za cenu komfortu při nošení). A od 70. let tady máme módu, jak si ji asi představujeme. Pravidelné kolekce a neustálou změnu. S rychlejším světem a rychlejším internetem už celý oděvní byznys pádí rychlostí dostihového koně, vystřeleného špatným směrem.

Rychlý a levný módní průmysl se označením „Race to the bottom“ neboli závodem ke dnu na dno skutečně dostal a je jen na nás jako spotřebitelích se svobodnou nákupní volbou jak dlouho se tam udrží. Levné oblečení neexistuje a cena se doplácí ve zdraví. Důsledek použití nepřirozené obuvi a toxického či umělého oblečení je denně nepřirozený pohyb těla s vdechováním těchto materiálů 24 hodin denně pokud v nich i spíme.

Materiály, tvary, barvy a to co je in se mění tak rychle, že sotva si to koupíte, už je to out. Materiály jsou co nejlevnější a střihy co nejjednodušší, aby bylo šití rychlé a co nejméně nákladné na lidskou práci. A i ta by měla být levná. Výroba se tak přesouvá do nejchudších zemí Asie, dělníci za svou práci nedostávají ani základní životní minimum. Podmínky jsou příšerné. A na druhé straně světa se hromadí párkrát nošené oděvy, které už vyšly z módy.

Držet krok s dobou přestává být únosné — a to nejen z pohledu soucitu s lidmi. Konvenčně pěstovaná bavlna přímo plave v pesticidech, barvení a další zpracování taky není zrovna eko bio věc. A co doprava v kontejnerových lodích? Mikroplasty uvolňované praním syntetických materiálů?

Sbohem přírodo.

Obuv a oblečení představuje nejbližší životní prostředí člověka, které je spolu s životním stylem označeno za oficiální příčinu civilizačních chorob, neboli dle přesného překladu, nemocí z blahobytu (anglicky diseases of affluence). Životním stylem proti naší přirozenosti se v těle hromadí radikály, které pak urychlují rozvoj nemocí jako rakovina, skleróza, infarkt, mrtvice, vysoký tlak, obezita, cukrovka, revma, předčasné porody a potraty, vrozené vady novorozenců, alzheimer, chronická únava, zácpa, syndrom vyhoření či deprese.

Nemoc je obecně forma komunikace našeho těla, které nás svým větším či menším křikem vyzývá ke změně. Těch je dnes naštěstí kolem více než kdykoliv jindy a máme tak opět šanci se vrátit ke své přirozenosti a zdraví i tím jakou obuv a oblečení si zvolíme.

Číst si o fast fashion není příjemné a realita je ještě mnohem horší. Proto vzniklo hnutí usilující o zpomalení, slow fashion. Tenhle přístup, který vyznáváme, přitom není žádná novinka. Vaši rodiče ho už pravděpodobně dávno praktikují. Smyslem slow fashion je kupovat si jen kvalitní výrobky a používat je co nejčastěji a co nejdéle. Dvacet let staré jeansy? Vintage kožich? Troje šaty v šatníku, nošené na různé příležitosti? Ano, to je ono.

Dost možná už slow fashion přístup máte, ani o tom nevíte.

A pokud ne? Poradím vám, jak se všech prodejců ptát na ty správné otázky – v poradně či na objednání.